J. VODÁK - varhanní koncert
Dárcovský účet:
43 - 338 035 0267 / 0100
Pátek 1.2. 2019, 10:17

MISTROVSKÉ VARHANY už rok znějí v sále Filharmonie Hradec Králové. Od prvního rozeznění v prosinci 2017 měli posluchači možnost zvuk nových varhan mnohokrát. Vizuálně působí varhanní nástroj v sále FHK, jako by tam byl vlastně od samého začátku. Nedominuje, neruší vjem scénických představení, ale majestátně zní. Varhany jsou složitý organismus, takže v průběhu prvního roku zhotovitelská firma několikrát ještě přeintonovala ten či onen rejstřík tak, aby vše znělo naprosto perfektně. Nejbližší možnost slyšet MISTROVSKÉ VARHANY v plném lesku bude ve čtvrtek 21.února při příležitosti koncertu, který je součástí HRADECKÉHO MEMORIÁLU. Na programu bude varhanní koncert JOSEFA VODÁKA, rodáka ze Slatiny nad Orlicí, který žil a tvořil od roku 1968 v emigraci v USA a STABAT MATER Jakuba Jana Ryby viz podrobný program a účinkující.

Josef Vodák je rodák ze Slatiny nad Orlicí, který žil a tvořil od roku 1968 v emigraci v USA. Bohužel v prosinci minulého roku jsme dostali smutnou zprávu, že Josef Vodák zemřel.
Josef Vodák (1927–2018) se vydal v roce 1945 z rodné Slatiny nad Zdobnicí na cestu rozbitou zemí do Prahy k prof. Jaroslavu Řídkému. Byl přijat na konzervatoř do třídy prof. Emila Hlobila. Při přijímacích zkouškách na AMU, kdy jej těsně minulo studium klavíru, byl přijat do třídy prof. Pavla Bořkovce. Bořkovec, sám originální skladatel, nechal mladému umělci svobodu, vyjádřenou lapidární radou: „Komponujte, co chcete.“ Žák i učitel, oba nestraníci, si porozuměli umělecky i lidsky. Josef Vodák absolvoval společným koncertem s Petrem Ebenem a Štěpánem Koníčkem. Generální zkoušku navštívil Václav Talich, sólistou ve Vodákově absolventské skladbě Klavírním koncertu č. 1 nebyl nikdo menší než dr. Otakar Vondrovic. Překvapivá zralost a mistrovství autora byla nepopiratelná, ne tak pro vedoucího katedry, vysokého představitele strany, a jeho přisluhovače. Obvinění z formalismu podle sovětského vzoru bylo zdrcující. Jak řekl Jan Klusák „z výšin své nadutosti mu radili (nebo spíš nařizovali!), jak má komponovat – ti, kdo se to měli učit od něho“.
Josef Vodák vytvořil významné skladatelské dílo a jeho osobní názory byly jednoznačné: …„To mě vyprovokovalo k tomu, jít na druhou stranu, postavit se proti komunismu a vyjádřit nadřazenost ducha nad materií. Existuje oboje, teď jde o to, čemu dáme přednost.“ A duchovní rozměr byl v jeho skladbách velmi cítit (Requiem, Stabat Mater, Symfonie č.3 aj.)
Lidská zkušenost statusu utečence se velmi promítla do mnoha jeho děl. Například podnětem pro kompozici Requiem bylo úmrtí maminky a nemožnost navštívit tehdejší Československo.